Jak vytvořit e-learning ve 12 krocích

Publikováno v E-learning

Rozhodli jste se vytvořit e-learningový kurz svépomocí? Jak lze čekat, tvorba vzdělávacího kurzu není zábavou na jedno odpoledne. Přesto se však nejedná o nic neproveditelného, třebaže v oblasti online vzdělávání nemáte mnoho zkušeností. Výsledný kurz pravděpodobně nebude dosahovat kvalit ani efektivity profesionálního řešení od lidí, kteří se tvorbě e-learningů věnují. Přesto však  pomůže vašim studentům zpravidla víc, nežli tištěné materiály. Jak tedy vytvořit e-learning?

Přestože je tvorba e-learningového kurzu komplexní záležitostí, proces je zpravidla stejný. Skládá se z několika kroků, které vám pomohou celou věc lépe uchopit a do tvorby kurzu přinést řád. Celkem jsem napočítal 12 kroků, které Vás čekají od prvotního rozhodnutí vytvořit e-learningový kurz až po jeho samotnou realizaci. Pojďme se na ně podívat blíže.

 

jak vytvořit elearning

Krok č. 1: Ujasněte si, proč chcete kurz vytvářet

Pokud jste se rozhodli vytvořit e-learningový kurz, nejdříve se ujistěte, že bezpečně víte, co je vašim záměrem. Ideální je začít od analýzy potřeb, na jejímž konci budete vědět, čeho přesně chcete kurzem dosáhnout. Pocit, že potřebujete e-learning proto, že jej mají ostatní, není žádná analýza. Pokud budete mít skvělý kurz, který nicméně neodpovídá reálným potřebám organizace/studentů, pak je jeho tvorba jenom ztrátou vašeho času. Prvním krokem při tvorbě e-learningového kurzu by tedy vždy mělo být definování PROČ toto školení vaše cílová skupina (zaměstnanci/studenti/zákazníci) potřebuje.

Jak se taková analýza potřeb provádí? Může jít o cokoliv od rozhovorů, dotazníkového šetření, zpětnou vazbu z předešlých školení, analýzu dosavadních výsledků vůči požadovanému stavu atd. Vzdělávací potřeba je rozdíl mezi tím, kde jste teď, a tím, kde byste chtěli/měli být. Výsledky této analýzy vám ukáží mezery v současném školení a potřeby své cílové skupiny. Díky analýze vzdělávacích potřeb také zjistíte, zda lze vůbec vaše potřeby vyřešit  vytvořením e-learningového kurzu nebo zda bude třeba situaci řešit jinou formou.

 

Krok č. 2: Zjistěte, kdo bude kurz studovat

Jednou z dalších chyb, kterou bychom mohli při tvorbě vzdělávacího kurzu udělat, je neujasnit si PRO KOHO e-learningový kurz vůbec vytváříme. Kdo budou jeho studenti a jaká jsou jejich specifika?

Ve snaze co nejvíce urychlit vývoj kurzu máme často tendenci sklouznout k jakémusi “univerzálnímu studentovi” a na bližší zkoumání cílové skupiny kurzu se úplně vykašlat. Tento postup však naprosto ignoruje například technické znalosti studentů (budou schopni daný kurz na PC/tabletu/mobilu vůbec studovat), přístup k technologiím (mají doma či v zaměstnání přístup k PC/tabletu), znalosti tématu kurzu (část studentů může mít výrazně vyšší znalosti v oblasti školení než zbylé skupiny studujících), časové možnosti studentů, věk studentů (v kurzu určeném převážně pro seniory je třeba klást zvýšený důraz na ergonomii a intuitivní ovládání), motivaci studentů ke studiu e-learningového kurzu apod.

Pokud o vzdělávací kurzy nemají zaměstnanci/studenti zájem, často se jedná o chybu právě při analýze cílové skupiny. Kurz je pro studenty moc složitý či jednoduchý, neposkytuje přínosné informace či nemluví jazykem studentů (kurz předává informace studentům nevhodnou či nezajímavou formou).

Poznáte-li lépe své publikum a dozvíte-li se jejich specifika, současné znalosti, přání a očekávání, můžete vytvořit lepší, efektivnější a užitečnější kurz.

Krok č. 3: Analyzujte dostupné materiály

Jakmile zjistíte, proč chcete kurz vytvářet a kdo ho bude studovat, je na čase zjistit, CO máte k dispozici. Nezáleží totiž na tom, jak důkladně jste analyzovali cílovou skupinu či jak dobře navrhnete kurz, pokud studijní materiály za nic nestojí. V tomto kroku musíme porovnat, zda dostupné materiály pokrývají vzdělávací potřebu, kterou jsme si stanovili v prvním kroku a zda jsou relevantní pro naši cílovou skupinu z kroku dvě. Následně se musíme podívat na strukturu materiálů a jejich “celistvost” – zda poskytují vzájemně propojené informace a všechna důležitá fakta, či obsahují mezery, a bude tak třeba další studijní materiály zajistit či dopracovat.

Krok č. 4: Určete cíle vzdělávání

Naši vzdělávací potřebu musíme přetvořit do vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah můžeme rozdělit do jednotlivých modulů/bloků a těmto určit jednotlivé cíle, znalosti či dovednosti, které by vaši studenti měli studiem příslušné části získat.

Během tohoto kroku musíme zvážit jak žádoucí, tak možné nežádoucí cíle kurzu. Pro začátek jich nemusí být mnoho, stačí si vytyčit 3-4 cíle. Správně definovaný cíl musí mít dle teorie “SMART” následující vlastnosti:

  • Specifický (S): Cíl musí být konkrétní  a dostatečně specifický. Musíte umět jasně odpovědět na co, čeho by mělo být dosaženo. Cíl musí být pochopitelný jak pro vás, tak pro vaše studenty.
  • Měřitelný (M): Správný cíl musí být měřitelný. Pokud není měřitelný, nemůžeme sledovat pokrok. Pokud není cíl měřitelný, nemůžeme ani zjistit, zda byl či nebyl naplněn.
  • Dosažitelný (A): Cíl musí být za daných podmínek splnitelný. Je reálné naplnit daný cíl v plánovaném e-learningovém kurzu s ohledem na obsah kurzu a čas k jeho studiu?
  • Relevantní (R): Dobře stanovený cíl musí mít dávat smysl. Má daný cíl smysl pro studenty kurzu? Stojí za to jej do kurzu zařazovat?
  • Termínovaný (T): Cíl je časově ohraničen a je reálné jej v daném časovém intervalu zvládnout. Dokážou daný cíl vaši studenti splnit do konce kurzu?

Pokud nedokážete každý svůj cíl “smartizovat”, není dostatečně konkrétní a bude jej třeba lépe specifikovat. Jen tak s ním můžete dále pracovat.

 

Krok č. 5: Vytvořte studijní scénář

V dalším kroku je třeba vybrat formát kurzu, naplánovat studijní linku a ve výsledku vytvořit scénář kurzu.

Formát kurzu – nabízejí se například moderní příběhové kurzy, běžnější informační kurzy, videokurzy či kurzy multimediální.

Studijní linka – jakým způsobem bude kurzu studován – například zda se bude student moci pohybovat nelineárně a přeskakovat z jedné části kurzu do jiné, nebo bude jeho průchod lineární. Kurz se může v určitých částech větvit, některé jeho části nemusí být povinné, jiné právě naopak.

Scénář – pokud váš kurz nebude mít podobu pouhé “úschovny souborů, PDFek a prezentací”, je vhodné vytvořit scénář. Jedná se o hrubý náčrt (doslova), který pomáhá zmapovat, jak bude text, obrázky a další prvky vypadat na stránce. Používá se jak u příběhových kurzů, videokurzů, tak u rozsáhlejších informačních kurzů. Scénář nám pomáhá předem zjistit, jak bude kurz reálně vypadat a jak bude členěn. Díky scénáři odhalíme možné nedomyšlenosti a nejasnosti, které by v pozdějších krocích šlo opravit jen obtížně či zdlouhavě.

Volba formátu kurzu, určení studijních linek i výsledný scénář kurzu se odvíjí od všech dřívějších kroků – dle toho jaký má mít kurz dopad, komu je určen a jaké má mít cíle. Jinak bude vypadat kurz pro vyšší management, jinak bude vypadat kurz pro studenty VŠ a jinak bude vypadat produktové školení prodejců telefonů.

 

Krok č. 6: Vyberte vhodný nástroj pro tvorbu kurzu

Nyní, když už máme vše hezky zanalyzováno, podklady připravené a scénáře načrtnuté, je třeba určit, v jakém programu (tzv. autorském nástroji – authoring tool) vzdělávací kurz vytvoříme. Ani tento krok není radno podceňovat. Volba autorského nástroje může rozhodnout o tom, jestli bude e-learningový kurz úspěšný, nebo z něj zbude jen nevydařený pokus.

Na trhu existuje několik profesionálních programů pro tvorbu online kurzů, všechny jsou však cenově poměrně nákladné. Cena se pohybuje kolem $400 – $600 (10 000 -14 000 Kč) v případě roční platby nebo $900 – $2000 (20 000 Kč – 46 000 Kč) v případě jednorázového zakoupení “krabicové” verze. Mám praktickou zkušenost s většinou těchto programů a mohu tak říci, že vyšší cena opravdu odráží kvalitu a profesionální zaměření těchto programů. Pro jednotlivce či občasnou tvorbu vzdělávacích kurzů se však jedná o poměrně znatelný výdaj. Nevybírejte proto naslepo. Vycházejte z internetových diskusí či recenzí, nezapomeňte se podívat i na různé články, které jednotlivé autorské nástroje a jejich funkcionality porovnávají, a zvolte nakonec ten, který bude nejvíce vyhovovat vašim potřebám a plánovanému vzdělávacímu kurzu. Jak to tak bývá, neexistuje jeden nástroj, který by vyhovoval všem.

Při volbě vhodného autorského nástroje je třeba přemýšlet i nad tím, v jakém systému (nebo jakou formou) budete kurz studentům nabízet. Existují jak cloudová řešení, tak řešení lokální. Některé nabízejí dokonce své vlastní autorské nástroje, které ulehčují samotnou tvorbu kurzů (například LMS Moodle). Většina vzdělávacích systémů však podporuje standardizovaný formát SCORM, díky kterému do nich můžete importovat i elearningové kurzy vytvořené v jiných autorských nástrojích. Až tedy budete vybírat autorský nástroj, určitě vybírejte ten, který umožňuje výsledný kurz uložit do formátu SCORM.

 

Krok č. 7: Vytvořte prototyp

Nyní je čas vytvořit prototyp vašeho kurzu. Prototyp můžeme chápat jako testovací ukázku, abyste se ujistili, že kurz funguje jak má. Prototyp má podobu části kurzu – například jedné kapitoly – na které prezentujete výsledný vzhled i zpracovaný studijní obsah. Příprava prototypu Vám umožňuje rychleji upravovat funkcionality či vzhled kurzu bez toho, abyste museli zdlouhavě překopávat celý výsledný kurz.

 

Krok č. 8: Vytvořte e-learningový kurz

Jakmile bude váš prototyp schválen, je čas začít tvořit celý kurz. Během tvorby kurzu nezapomeňte neustále sledovat vytyčené vzdělávací cíle, abyste zajistili, že je kurz stále naplňuje. V průběhu tvůrčí činnosti se totiž může lehce stát, že vás kreativita zanese daleko od naplánované cesty.

Při tvorbě nemusíte vytvářet vše od píky. Autorské nástroje zpravidla obsahují různé šablony s rozložením stránek či s předem připravenými interakcemi, které můžete v kurzu využít.

Při tvorbě můžete kromě textů a obrázků využívat i interaktivní prvky a multimédia, udržujte však celkovou strukturu jednoduchou a přímočarou. Někoho třeba láká použít na každé stránce kurzu 2 videa a 4 obrázky. Do toho přidá ještě nějaká PDFka, která by se přeci “mohla studentům hodit”… Výsledkem je ale nepřehledný a nejednotný kurz, ve kterém má problém s orientací nejen student, ale mnohdy i jeho tvůrce.

 

Krok č. 9: Šperkujte

Výsledný kurz nechte zkontrolovat svými kolegy či vybranými zaměstnanci. Odladíte tak případné nesrovnalosti a nefunkčnosti. Může se jednat o špatné zobrazení na mobilních zařízeních (testovací uživatelé mají oproti vám různá zařízení, operační systémy, velikosti úhlopříček atd.), překlepy v textu (tzv. autorská slepota), pomalé načítání částí kurzu (klíčové zejména v případě, že se bude cílová skupina připojovat ke kurzu skrze mobilní data. Pomalejší načítání se znatelněji projeví také v případě, že máte mezinárodní testovací skupinu a uživatelé se tak připojují z různých částí světa) apod. Sesbírejte všechny důležité připomínky a zapracujte je.

 

Krok č. 10: Propagujte (interně nebo externě)

Kurz je hotov. Teď o něm musíte dát světu vědět.  Ať jde o interní kurz nebo kurz určený pro vaše klienty či veřejnost. Je čas kurz zpropagovat. Zaměřte se na výhody kurzu pro vaše studenty, motivujte je do zahájení/zakoupení kurzu. Propagace musí člověka zaujmout “na první dobrou”. Propagaci nepodceňujte ani v případě, že tvoříte interní kurz pro své vlastní zaměstnance. Využijte intranet, firemní oběžník či webové stránky. Můžete motivovat studenty také firemními benefity, nástěnkou “úspěšných studentů” apod.

 

Krok č. 11: Ptejte se, měřte, vyhodnocujte

Kurz je zahájen, studenti jej studují (tradičně někteří úspěšně, jiní méně úspěšně) a vše jede, jak má. Nesmíte ale usnout na vavřínech. Pravidelně vyhodnocujte nejen úspěšnost kurzu, ale sbírejte také zpětnou vazbu od vašich studentů. Zjistěte, jak se jim kurz líbil, kde naopak vidí slabé stránky a co by na něm změnili. Zpětná vazba vám pomůže zjistit, co jste udělali správně a kde naopak v budoucnu tvorbu kurzu vylepšit.

Pozn.: Nezapomeňte také vyhodnotit návratnost investic do tvorby kurzu, nákup softwaru, přípravu materiálů a samotný váš čas, který jste tvorbou kurzu strávili.

 

Krok č. 12: Vylepšujte

Výsledky ze zpětné vazby nemusíte použit jen pro další tvorbu kurzů. Vylepšovat můžete i ten současný. Jen nezapomeňte určit tu správnou mez, kdy je váš čas (a náklady) ještě vynaložen efektivně.

 

A to je vše. Potřebujete poradit?

Nejdřív jsem si myslel, že se bude jednat o kratší článek s výčtem jednotlivých bodů včetně krátkého popisku. Nakonec, i když jsem se snažil psát pouze nejdůležitější informace, článek trochu nakynul. Koncept jsem musel před publikováním hodně promazávat, aby vás od tvorby vašeho prvního kurzu neodradil hned v začátku :). Každý samotný krok by si totiž zasloužil minimálně vlastní článek – ať už se jedná o úvodní analytické kroky (analýza vzdělávacích potřeb, cílové skupiny, dostupných materiálů, stanovení cílů vzdělávání,..), tak následnou praktickou část (tvorba scénářů, prototypů a samotného kurzu) až po měření a hodnocení vzdělávacích výsledků. To ani nemluvím o volbě vhodného autorského nástroje či vzdělávacího systému…

Pokud tak budete v jakémkoliv kroku váhat, nebo budete chtít raději celou práci s tvorbou e-learningu přenechat profesionálům, můžete se na mě obrátit, rád vám pomohu. Nabízím jak konzultace a poradenství v oblasti zavádění e-learningu do škol a organizací, tak tvorbu e-learningových kurzů a vzdělávacích systémů.