Jak dlouho trvá vytvořit e-learningový kurz

Publikováno v E-learning | 0

Odhad časové náročnosti tvorby kurzu je dovedností, kterou by měl ovládat každý tvůrce kurzů. Proto se v ní neustále snažím zlepšovat i já. Jelikož “dělám na sebe”, je pro mne přesný odhad klíčový, protože se od něj odvíjí zejména nacenění projektu. Pokud náročnost podcením, budu dělat za almužnu, pokud přestřelím, tak ztratím zakázku.

Z čeho tedy vycházím?

Podkladem pro základní odhad může být výzkum Bryana Champana (Bryan Chapman’s research – r. 2010) a výzkum Karla Kappa (Karl Kapp’s ASTD research – r. 2009, aktualizováno 2017).

Přestože se dříve oba výzkumy ve výsledcích poměrně výrazně lišily (časový odhad dle Kappova výzkumu byl výrazně vyšší než u Chapmana), výsledky nového Kappova výzkumu (2017) jsou již Chapmanovým velice blízké – nejspíše se díky technologiím proces vývoje postupně urychluje a usnadňuje. Chapman svůj výzkum navíc doplnil o podrobnější data a vysvětlení jednotlivých oblastí tvorby kurzu, proto budu v tomto článku odkazovat právě na něj.

Vlastní odhady také snažím zpřesňovat na základě svých hotových projektů – jelikož pro všechny mé zakázky používám software pro měření času (Toggl). Tyto výsledky pak porovnávám právě s výše uvedenými výzkumy. Zatím mne tento postup při odhadování náročnosti zakázek nezradil. Každý projekt je však unikátní, a tak i tyto odhady mohou být nepřesné.

 

Názorné zadání

Řekněme, že po mě klient chce přetvořit jednodenní prezenční školení do čistě elearningového kurzu. Tento kurz má být lineární (bez nějakých odboček a doplňujících studijních scénářů, které by se lišily například dle momentálních znalostí studenta). Občas nějaká jednoduchá interaktivita se studentem k udržení pozornosti (kontrolní otázka, posuvník, přesouvání prvků atp.)

To tedy znamená, že klient má v současnosti připraveny materiály pro zhruba 6 hodin výuky ve formě powerpointových slidů, pracovních listů, možná nějaký krátký výtah probírané látky. K tomu maximálně pár hotových videí či animací.

Dle “kompresního poměru” (blíže jsem jej popsal zde) můžeme odhadnout, že běžný 6 hodinový prezenční kurz zabere cca 3 hodiny studia, pokud je zpracován formou elearningu.

Podle výše uvedeného zadání projekt spadá někam do nižších až středních vrstev 2. úrovně elearningu dle Chapmana, a tedy by byl poměr jeho tvorby “127:1” (tj. vytvoření 1 hodiny elearningu zabere 127 hodin tvorby). Vytvoření 3 hodinového elearningu tedy dle tohoto výzkumu zabere 381 hodin práce.

Nelekejte se. Toto číslo obsahuje kompletní přípravu kurzu tzv. “od podlahy”. Spadá sem čas na prvotní analýzu a přípravu studijních materiálů, návrhy scénářů, práce tvůrce videí, přípravu grafiky, testování, management projektu atd.

Rozpad jednotlivých položek dle časové náročnosti (dle Chapmana):

  • Front End Analysis: 9%
  • Instructional Design: 13%
  • Storyboarding: 11%
  • Graphic Production: 12%
  • Video Production: 6%
  • Audio Production: 6%
  • Authoring/Programming: 18%
  • QA Testing: 6%
  • Project Management: 6%
  • SME/Stakeholder Reviews: 6%
  • Pilot Test: 4%
  • Other: 1%

 

Přesto je to dost vysoké číslo – ve výsledku je to skoro 48 mandays (člověkodní) – tj. 2,5 měsíce práce jednoho “renesančního zaměstnance”. A to vše kvůli pouhým 3 hodinám e-learningu…

Pojďme se na to blíže podívat…

Pojďme si v krátkosti popsat jednotlivé oblasti tvorby kurzu – časovou náročnost pak upravíme na základě výše uvedeného zadání.

 

  • Front end analysis (Analýza tématu a dostupných zdrojů, 9%, 34 hodin):
    Pravděpodobně méně, jelikož prvotní analýza tématu a dostupných materiálů již byla nejspíš provedena (a nebo taky ne) ve chvíli, kdy lektor připravovat podklady pro prezenční kurz. Pokud budeme optimističtí, můžeme počítat 20 hodin.

 

  • Instructional design (Sestavení osnovy, scénářů a posloupnosti materiálů, 13%, 50 hodin):
    Zde záleží na zkušenostech tvůrce elearnignu. Řekněme, že mě by sestavení a návrh kurzu zabralo 45 hodin. Přestože jsou již materiály předpřipraveny, stejně potřebuji nějaký čas, abych si celý sylabus prošel a zrevidoval jeho použitelnost pro elearning. Materiály bude nejspíš třeba přeskládat a zjednodušit, aby dávaly smysl i pro čistě distanční vzdělávání. Důležité oblasti je třeba zdůraznit, méně důležité vypustit nebo přesunout v rámci doplňujících aktivit, materiálů či zdrojů.

 

  • Storyboarding (Načrtnutí jednotlivých “obrazovek” kurzu, rozmístění prvků, nastínění postupu kurzem, 11%, 42 hodin):
    Optimisticky zaokrouhlíme na 40 hodin.

 

  • Graphic production (Tvorba grafiky, 12%. 45 hodin):
    Zde velice záleží na tom, jaké materiály mi klient poskytne – v jaké kvalitě a komplexnosti či zda vůbec nějaké. Pokud klient ve slidech používá standardizovanou šablonu a má velkou zásobu obrázků, kterou mohu použít, pak mi úprava grafiky může zabrat 20 hodin. Pokud nemá žádné grafické šablony pro jednotlivé obrazovky e-learningu a musím vytvářet/zajišťovat další grafické práce, pak se lehce dostaneme k oněm 45 hodinám. Předpokládejme, že klient má sice vlastní šablonu pro powerpointy, ale dodané obrázky jsou buď nekvalitní nebo “půjčené” (rozuměj “postahované různě z internetu”), a tak musím obrázky či ilustrace vytvářet či vyhledávat sám. Počítejme tedy raději 45 hodin.

 

  • Video Production (Tvorba videí, 6%, 23 hodin):
    Klient videa již využíval na prezenčním školení. Využiji tedy již hotová videa a žádná nová se produkovat nebudou. Tedy ve výsledku 0 hodin. To samé audioprodukce (0 hodin).

 

  • Authoring/Programming (Naprogramování, 18%, 69 hodin):
    Zde opět záleží na předchozích zkušenostech a dovednostech tvůrce a požadovaném formátu kurzu. Pokud bude kurz obsahovat více “šablonovitých” stránek, které bude možné použít v kurzu vícekrát, pak můžeme nějaký čas ušetřit. Z předchozích projektů mám předpřipravenou řadu “šablon” a funkcionalit, které mohu využít a upravit pro další projekty (například šablony pro úvodní stránky kurzů, menu, uživatelské nápovědy, navigace v kurzu,…). Zde může být tedy náročnost oproti začínajícím či méně zkušeným tvůrcům kurzů nižší – řekněme 55-60 hodin.

 

  • QA Testing (Testování, 6%,23 hodin):
    Testování není radno podceňovat. Zobrazení kurzu na různých zařízeních, rozlišeních, prohlížečích. Testování nestandardních situací (vypadne připojení v průběhu kurzu/testu), otáčení telefonu v průběhu studia kurzu (a tedy i překlápění obrazovky), rychlost a plynulost kurzu, atd. Časová náročnost odpovídá (23 hodin).

 

  • Project Management (Řízení zakázky, 6%, 23 hodin):
    Jedná se o silně variabilní položku. Záleží projekt od projektu. Někde je příprava a komunikace s klientem a ostatními zúčastněnými stranami plynulá a bezproblémová, jinde se více debatuje, dohaduje a skypuje. Předpokládejme však, že se bude jednat o relativně bezproblémový chod – 10 hodin.

 

  • The Pilot Test (Pilotní testování, 4%, 15 hodin):
    Zde používám jednoduchou poučku – testování kurzu zabere zpravidla 3 více času, než trvá jeho samotné studium – zvláště, pokud kurz testují doposud nezapojené osoby (což je více než vhodné). Můžeme tedy počítat cca 9 hodin.

 

Sečteno a podtrženo – jsme lehce pod 250 hodin (v optimistické variantě) pro tvorbu relativně jednoduchého elearningu, který vychází z připravených materiálů pro prezenční kurz.

 

Pokud bych měl započítat i nějakou časovou rezervu – typicky 10%, pak se dostáváme na cca 275 hodin. Výši časové rezervy samozřejmě ovlivňuje i to, zda již s klientem mám předchozí zkušenosti či se jedná o klienta nového, doposud neznámého. Pokud vím, že je s klientem dobrá domluva, reaguje svižně, důvěřuje mé odbornosti a nechává mi při tvorbě kurzu “volnější ruku”, pak bude časový odhad prací 250 hodin. Pokud je klient pro mne doposud neznámý či naopak známý svou komplikovanou a zdlouhavou komunikací, pak práci mohu reálně odhadovat na 275 hodin.

 

Pokud situaci hodně zjednodušíme, můžeme předpokládat, že za 1 hodinou elearningového kurzu stojí asi 100 hodin lidské práce.
(Pokud se jedná o “běžný” kurz, který obsahuje hlavně texty, obrázky, pár videí a základní míru interaktivity. V případě delšího kurzu se hodinová náročnost zpravidla snižuje.).

 

Díky výše popsanému postupu dokážu odhadnout časovou náročnost celého projektu i v případě, že se na jeho tvorbě podílí více osob. Většinou kurz netvořím ve stylu “one-man-show”, ale spolupracuji s dalšími odborníky – zpravidla tvůrci textů, ilustrátory, videoproducenty (v případě, že je třeba pro kurz natočit videa) či osobou, která má celý projekt nasazování elearningu na starosti.

 

Tip na konec

  • Captivate Time Estimator – PDF kalkulačka zaměřená na tvorbu e-learningů v autorském nástroji Adobe Captivate. Pro stažení kalkulačky se však musíte registrovat. Následně stačí vložit potřebné údaje a kalkulačka vám vypočítá odhadovaný čas.
    Pozn.: pro naše názorné zadání výše mi kalkulačka vypočítala 283 – 426 hodin (některé body jsou sporné, jelikož můžeme využívat jiný autorský nástroj či neodpovídají přesně naší situaci). Kalkulačka byla navíc vytvořena v r.2013, a tak reflektuje tehdejší časovou náročnost – která byla pravděpodobně větší (jak ostatně ukazuje i výše zmíněný výzkum Karla Kappa, pokud jej porovnáme mezi lety 2009-2013-2017).